Historie
- Hlavní strana
- O obci
- Historie
- Historie
Geomorfologický reliéf ani půdní a klimatické
podmínky nebyly příliš vhodné pro intenzívnější pravěké či
středověké osídlení, přesto jsou na katastru obce známy dvě významné
archeologické lokality z pozdní doby laténské (konec 1. století
př.n.l.). Jde o opevněné výšinné hradisko púchovské kultury v poloze
Hrádek s nálezy depotů železných předmětů a dále o sídliště téže
kultury v nedaleké trati Zlatná, kde byly již od minulého století
nalézány zlaté keltské mince (tato lokalita byla vletech 1992 –
1993 narušena nelegálními výkopy). Traduje se pověst, že z Hrádku vede
tajná chodba až na hrad Lukov, kterou dali vybudovat někdejší Lukovští
páni. Stopy sídliště z doby laténské se nacházejí pravděpodobně i na
polích jihovýchodně od Hrádku. Ojedinělé nálezy kamenné sekerky
svědčí o sporadickém osídlení tohoto území i ve starším období
(neolit). Dodnes se v obci zachovalo několik původních
staveb„dřevěnic“, typických pro oblast Valašska, jedna z nich je také
zapsána ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek.
Dešná byla součástí soudního okresu Vizovic od roku 1850 až do správních reforem v roce 1949. Přílušnost obce k politickému okresu se během času měnila. Obec byla osvobozena 4. května 1945. V roce 1937 byl v obci zaveden telefon a o rok později byly vybudovány elektrické rozvody. V roce 1940 se začala stavět silnice do Chrastěšova, která měla umožnit další spojení obce s okolím. Nejbližší železniční stanice je v Želechovicích vzdálená 10 kilometrů. Dešná přísluší do slušovického matričního obvodu, roku 1958 byla matrika obce vedena ve Všemině. Farní úřad i pošta jsou ve Slušovicích, pošta byla do roku 1945 ve Vizovicích. Do školy dojížděly děti do Všeminy, do vyšších ročníků do Slušovic. Ve Slušovicích je rovněž i sídlo zdravotnického obvodu, kam Dešná přísluší. Po postižení obce povodní byla vybudována kanalizace povrchových vod a v roce 1972 pořízen i samospádový vodovod.